Nemoci želv
1. Hrbolatost krunýře
Hrbolatost krunýře je u suchozemských želv v lidské péči často pozorovaným fenoménem.
V důsledku nepříznivého poměru vápníku a fosforu v potravě, dochází k aktivaci mezištítkové žlázy a tím k demineralizaci krunýře (kostí). Následující dodatečná tvorba pojivové tkáně vede ke zvětšení objemu kostí.
V případě krunýře,kde kvůli vzájemnému spojení jednotlivých plátů není možný jejich růst do šířky - dochází k jejich vyboulení, což se klinicky projevý jako hrbolatost krunýře.
2. Tvorba volete (hypotyreoźa)
Suchozemské želvy, které dostávají v potravě málo jodu nebo jejich potrava obsahuje látky podporující tvorbu volete, které mají tendenci ke snížené činnosti štítné žlazy a následné tvorbě volete. K látkám podporující tvorbu volete patří v první řadě glykosidy hořčičných olejů, které jsou obsaženy v brukvovitých rostlinách (zelí, brokolice).
Želvy s chronickou hypofunkcí štítné žlázy vykazují kromě tvorby volete většinou i výrazný edém v podkožní a svalové tkáni, až se měkké tkáně vychlipují zpod krunýře. Opuchnutí může dosáhnout takového stupně, že želva nemůže vtáhnout hlavu ani končetiny zpět do krunýře. Postižená zvířata jsou letargická a nemají chuť k jídlu.
